Recitační soutěže jsou důležitou součástí vzdělávacího procesu ve druhé třídě, protože podporují rozvoj jazykových dovedností a sebevědomí dětí. Výběr té správné básničky, která rezonuje s osobností a zájmy vašeho dítěte, je klíčový. Při výběru básničky je důležité zvážit, jak se vaše dítě cítí při jejím přednesu, a také jaký typ příběhu nebo postavy ho nejvíce oslovuje.
- „Vlastní podobizna“ od Josefa Bruknera
- „Jak se staví plot“ od Jana Skácela
- „Vosa parádnice“ od Karla Šiktance
- „Sysel a liška“ od Josefa Václava Sládka
- „Každý mluví tak, jak umí“ od Jiřího Žáčka
„Vlastní podobizna“ od Josefa Bruknera
Tato básnička je skvělým způsobem, jak ukázat dětem, jak mohou být kreativní a přitom sebevědomé. Tato báseň je ideální pro malé umělce a kreativní duše.
Až se jednou namaluju,
určitě mně poznáte
podle očí, podle nosu,
podle tváře pihaté.
A když si pak spolu vyjdem
na kratičkou procházku,
nebude vám vůbec vadit,
že jsem jenom z obrázku.
Že mám oči vodovkové
a že jsem si na míru
ušil šaty zbrusu nové
z balicího papíru.
„Jak se staví plot“ od Jana Skácela
Básnička, která učí děti o práci a spolupráci prostřednictvím stavby plotu. Její rytmus a struktura jsou ideální pro mladé recitátory, kteří se učí o důležitosti týmové práce.
Jedna tyčka, druhá tyčka,
třetí tyčka, potom kůl,
čtvrtá napříč jako příčka,
hned tu máme plotu půl.
Druhou půlku uděláme
jako první plotu půl,
pátou tyčku k šesté dáme,
další příčku, další kůl.
Dřív než vítr plůtek sklátí,
nahrnem ke kůlům zem,
a až bude pevně státi,
honem ten plot přelezem.
„Vosa parádnice“ od Karla Šiktance
Básnička plná humoru a lehkosti, která ukazuje dětem, jak mohou být zvířata a hmyz zábavní a zajímaví. Báseň popisuje vosu, která obdivuje svůj odraz.
Nad zelenou louží
vosa bosa krouží
už snad od pátku.
Bříško, krk i záda
prohlíží si ráda
v lesklém zrcátku.
Kroutí se a kroutí
v zelenavém proutí,
pyšně nosí nos.
„Jak mi to dnes sluší!
Já jsem, na mou duši,
nejkrásnější z vos!“
Venku před maštalí
čtyři koně stáli,
bílé hříbátko.
Hříbě zasmálo se,
rozběhlo se v rose,
vypilo té vose
zrcátko.
„Sysel a liška“ od Josefa Václava Sládka
Příběh plný humoru a moudrosti o syslovi a lišce, který je ideální pro děti, které mají rády zvířata a příběhy s překvapivými zvraty.
Pozval sysel lišku
na hostinu,
uvařil jí proso,
hrachovinu.
Na hrášku si liška
pochutnala,
ale za to proso
děkovala.
Teprv podvečerem,
když šla domů,
snědla zrnko prosa,
sysla k tomu.
„Každý mluví tak, jak umí“ od Jiřího Žáčka
Jednoduchá a zábavná básnička, která ukazuje dětem různorodost jazyka a zvuků ve světě zvířat. Tři sloky plné humorných přirovnání jsou skvělé pro rozvoj fantazie.
Každý mluví tak, jak mluví,
Když se pustí do řečí –
Žluva mluví řečí žluví,
Prase řečí prasečí.
Každý mluví, jak ho těší,
Jak se komu uráčí –
Blecha mluví řečí bleší,
Tučňák řečí tučňáčí.
Každý mluví tak, jak musí,
Jak mu jazyk dovolí –
Husa mluví řečí husí,
Buvol řečí buvolí.
